Zdravím všechny, kteří zavítali na můj blog! 

Lenka Rzepková alias Léňa nebo Lenny, jak ji říkají kamarádi. Tahle holka má triliardu zájmů, a pokud zrovna nějak netvoří, chápej – nehraje ve filmu, nemaluje, nepíše nebo netancuje, tak cestuje!

Většinou cestuje dost lowcost s malou krosnou na zádech, úsměvem na rtech a dobrou náladou! Na cestování ji baví hlavně poznávání nových lidí, kultur a příběhů, o kterých právě i ráda píše na svém blogu. Taky hodně stopuje a vyhrála takovou tu jednu stopovací soutěž.

Ale zpátky k tomu umění – od října 2019 se stane součástí hereckého studia Švandova divadla a moc se na tuto výzvu těší! Taky měla tu čest zahrát si po boku s Aňou Geislerovou či Kryštofem Hádkem v připravovaném čtyřdílném cyklu o Boženě Němcové. Herectví je její vášní už dlouho. Miluje to pokaždé, zas a znovu. A když nehraje, tak maluje nebo píše.

Když se 5 minut nudila, začala se učit hrát na ukulele, protože má slabost pro všechny muzikanty, hlavně kytaristy, a tohle je dobrý začátek k tomu jim být blíže. Prozatím si jede takový „Phoebe styl“, ale to ji nevadí.

Miluje avokádo, čokoládu a humor Jiřího Macháčka. Můžeš ji sledovat i na stejnojmenném Instagramu. Jejím snem je zahrát si v úspěšném celovečerním filmu hlavní roli, vydat knihu a uspořádat jednou svou výstavu. Ráda by se zapojila i do nějakého nadačního projektu. Největším jejím přáním ale je – užívat si život plnými doušky s rodinou a těmi nejbližšími, a být šťastná.


Zjistila jsem, že není zas tak jednoduché definovat se pár řádky.

Pár písmenky.

Pár škatulkami.

Už jste to někdy zkoušeli?

Kdo jsi? Co děláš? Kolik ti je let? Kde žiješ, popřípadě s kým, a jak? Pracuješ nebo studuješ? Jaký je tvůj sen? Kdy plánuješ rodinu? Už ti rostou zuby moudrosti? A plno dalších otázek.

Já asi ještě nedokážu úplně definovat, kdo jsem. A ani nevím, zda to někdy budu úplně vědět.

Neustále se totiž hledám, zjišťuji a objevuji, co se mi líbí a co už méně.

Co mě baví dost, a co mě naopak nudí.

Snažím se být otevřená. Otevřená životu. Snažím se žít. Ne vždy to jde “jako po másle”, ale důležité je se ve správný moment vzít a zkusit to znovu.

Věřím, že vše se děje z nějakého důvodu, a vše nás posouvá. Věřím, že láska je to nejkrásnější. A třeba se najde někdo, koho by nejen můj příběh, radosti, ale i strasti mohly zajímat, inspirovat, posunout, nakopnout.

Myslím si, že se celý život ocitáme “NA CESTĚ”. A já se rozhodla o tom psát. O životě, zkušenostech, zážitcích a inspiracích, které mě na této Cestě doprovázejí. Nejen psát. Zkrátka a dobře – sdílet.