Ráno si dáš budíka na 7:15, vyčistíš si zuby, oblečeš plavky, namažeš krémem, protože sluníčko hřeje už i takhle brzy ráno a vyrážíš na první hodinu surfování tady na Srí Lance. Poprvé jsem si zkusila surfování na Bali. Neskutečně mě to chytlo, i když na sporty zas tak nejsem. Ten pocit, když si sjedeš svou první vlnu je nepopsatelný. Celkově mi přijde, že surfování je jako metafora života. Když nad tím moc přemýšlíš, většinou to nejde. Musíš se uvolnit. Na Bali mi řekl jeden Jamajčan na otázku, co mám dělat – “just smile and eat icecream” . A vlastně je to pravda. Učí nás Léňa. Sympaťanda, která nám to vše hezky popisuje. Nejdříve to zkoušíš na suchu, a pak už hurá do vody. Párkrát si lokneš, párkrát cítíš, jak tě vlna semele, ale když se na to postavíš a chvíli jedeš, je to boží. (Sice jsem si rozbila koleno, ale za těch pár “sjetých” (rozuměj stojím na tom a nějak se tam udržím) vln to stálo.)) Miluješ to. Jsi totálně unaven, ale rád.

Čeká tě zasloužená snídaně, tentokrát v podobě vajíček a toustů s marmeládou a džusem. A talíř ovoce. To čerstvé ovoce ti bude chybět. Rice and curry ses trochu přejedl už, tak proto ta volba.
Odpoledne tě čeká výlet do nedaleké Mirissy. Ještě před tím si stihneš zacvičit yogu. Vlastně tě to cvičení tady dost baví. Dává ti to smysl. Jestli chceš dobře surfovat, musíš mít mimojiné zpevněné tělo.

Jízda tuk-tukem tě snad nikdy neomrzí. Mirissa nabízí zase trochu toho turistického kýče. Krom stánků s místní módou tu ale můžeš taky sledovat zátiší s Indickým oceánem, útesem s neodolatelným výhledem, který je jako lapač pro všechny fotografy. Připadáš si trochu jako Mořská víla. Pomalu zapadá slunce, slyšíš řvoucí poletující ptáky, a v dáli pozoruješ skupinu surfařů snažící se chytnout aspoň jednu vlnu. Jsi rád.

Pak ti vyhládne a už se nemůžeš dočkat večeře. Dnes jdete skupinově do vyhlášené restaurace, kde si přímo z pultu vyberete rybu a oni vám ji připraví. Nejdříve s tím trochu vnitřně bojuješ, nakonec si objednáváš Chňapouna červeného. Domlouváš se, aby byl bez hlavy. Přinesou ti velkou porci ještě se salátkem, hranolkami, máslem s česnekem a bylinkami a dresinkem na hranolky. Musíš uznat, že to máslo nebo olej, kterým poliješ tu rybu, je grandiózní. Fakt ti to moc chutná. Je to pro tebe zážitek. Ještě nikdy jsi totiž nejedl takhle čerstvou rybu.

Je tma, všude svítí světýlka, hraje hudba, povídáš si s dalšími lidmi, užíváš si to. Ještě přemýšlíš, že by sis dal dezert, ale vyhraje to zeleninovo-čočková polévka s chilli. Mňam. Sice je to na naše poměry drahé, ale jednou za čas, víte co. Kdoví, kdy zase budeme na Srí Lance. Peníze budou, my ne. Ještě si stihnu zaskákat v písku, nechat se omýt a ocákat nečekanou vlnou oceánu, která příjemně osvěží. Myslím při tom na rodinu. Nemůžu se dočkat, až jim vše povykládám. Noční jízda tuk-tukem je příjemná, prostě to miluješ. Cítíš neuvěřitelnou svobodu a lehkost bytí. Jdeš spát, abys byl ready na zítřejší lekci surfování.

Dobrou noc.

Leave a Comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *