HEREČKY NA TRIPU Aneb Poslední den jsme strávily v krásné Paříži
Dnešní budíček nastavím na 10 hodin dopoledne, snad nejpozději za celý výlet, protože jsem strašně unavená. V realitě to vypadá nakonec tak, že vstaneme něco málo před 12. 😀 Hold, je třeba poslouchat své tělo. Výhled z balkónu je nádherný.
Pak se rychle zkulturníme a vyrážíme na oběd. Restauraci nám doporučí Jonatan, náš couchsurfer. Celou dobu jsme docela šetřily, a tak se dnes rozhodneme vyhodit si trochu z kopýtka. Objednám si kuřecí maso s bramborem, cibulovým chutney, jablky a salátem. Je to výborný. Porce je ale tak veliká, že si dávám pauzu na odpočinek. Dokonce nám to sníst trvalo déle než nově příchozím hostům. Haha. Francouzi jsou jinak zvyklí no. Barča si dala tatarák s hranolky. No jsme plné, ale myslím, že tohle naše tělo potřebovalo.
Pak už jdeme pěšky směrem do centra na opravdu dlouhou, ale dlouhou procházku. Občas si odpočineme a pak zase jdeme. Nechce se nám totiž platit za metro a navíc poznávat danou oblast pěšky nebo na kole, to mě prostě moc baví. A Barču taky. Nejdříve míjíme Notre Dame, uličky, různý malý blešáky, zase uličky, různé katedrály, Louvre, a na závěr i samotnou Eiffelovku. Tam nás odradí trochu ty davy lidí a nepořádek. Jinak je to ale boží. A já se opět zamilovávám do Paříže. Už jsem tu jednou byla, na každém rohu na mě dýchají nějaké vzpomínky.
Autobus z Paříže do Prahy nám jede v 11 večer a potřebujeme si ještě sbalit věci. Máme ještě pořád dost času, a tak poslední eura utratím za pohledy a palačinky s čokoládou. Lepší jsem možná fakt v životě neměla. Ještě si koupím něco do autobusu, a pak už se potkáme opět s Jonatanem, pokecáme o filmech, sbalíme si svých pár švestek a jdeme na autobus. Dnes a zítra to bude dlouhý! Tak snad to s Barčou zvládneme.
No zvládly jsme to, i když pravda – byly jsme docela rozlámané. 😀 Ještě se v autobuse seznámím s jedním mužem z LA, který teď cestuje se svým synem po Evropě. Dal mu to jako dárek k 18.narozeninám, Přijde mi to super! No a shodou okolností je to režisér, tak už si domlouvám práci v LA. Berte s nadsázkou. Nicméně si strašně hezky popovídáme, a tak mi cesta uteče aspoň rychleji. Pak jsem nervózní z klimatizace, která jede na plné otáčky a skoro si připadám jako v mrazáku. Můj nový kámoš mi půjčí dokonce jeho deku, ale ani ta po chvíli nestačí. Náladu nám to ale nezkazí, a když přijíždíme do Prahy, jsem ráda, že jsem zase v Česku. Přiznám se, že jsem hladová a unavená, a tak moje první kroky vedou do restaurace, kde si tam trochu klasicky na Čecha – smažený sýr s brambory. Haha. No a pak už jedu na byt, kde se sbalím a pokračuji ve své krasojízdě dál vlakem DOMŮ. Wow, tohle byla jízda! A já se asi zamilovala do FRANCIE. Moc děkuji za tuhle cestu, která mě zase tolik toho naučila. Jsem neskutečně vděčná za všechny ty lidi, kteří nám pomáhali a byli našimi parťáky. Možná napíšu ještě samostatný článek o Francii jako takové. 🙂 A vy se teď můžete pokochat fotkami z Paříže. 🙂

Leave a Comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *