Dnešní povídání začnu o včerejším večeru. Jak asi víte, domlouvali jsme se, že vyrazíme na nějakou místní párty. Přeš všechny nesrovnalosti, zda půjdeme nebo ne, jsme se nakonec rozhodli pro variantu JÍT. A myslím, že jsme udělali dobře.

Řeknu Vám, že mě dost hodně věcí překvapilo. 😀 Nejdříve jsme šli totálně ve tmě, protože na silnicích prostě nemají světla. A bohužel ani chodníky. Nebo, když už je mají, mají je jen někde. Museli jsme tedy dávat dost velký pozor. Naštěstí jsme vždy auto uviděli nebo uslyšeli včas. Šli jsme v řadě za sebou, jak se zpívá v té jedné písničce, a povídali si. Když jsme došli k nějaké restauraci, zeptali jsme se na cestu k baru. Poradili nám, a my za chvilku došli k baru Butterfly, který byl opravdu blízko. Byli jsme překvapeni, že neslyšíme žádnou hudbu, ani nevidíme žádná světla. Začínalo to vskutku zajímavě.. 😀 Haha.

Co ale následovalo pak, to budete koukat! 😀 Začalo to tím, že jsme uviděli skupinku puberťáků, kteří mohli dovršit sotva 15 let, tipla bych. S kluky jsme na sebe koukli spiklenecky, a pousmáli se, co to bude asi za párty. Přece jen už jsme trochu starší věková skupina, a první párty máme za sebou. 😀 Naše pohledy musely být vtipné. Na 2.stranu to mohlo být fajn, a my tedy čekali, co z toho vyleze. A vylezlo z toho mnohé. Haha. 😀 Sedli jsme si na kameny přímo před vrata, která byla zavřená, a čekali. Byla železná, s okýnkem , takže jsme mohli vidět trochu, co se děje. Uviděli jsme blikající světla, což byl signál, že by tady mohla být diskotéka. Dobře, dobře, trochu přeháním, neboť se pomalu, ale jistě začali scházet lidé, a byl tam i plakát na dnešní diskošku, což byly signály, že se tady úřece jen bude něco dít. Takže teď Vám sepíšu seznam postřehů z místní diskošky na Elbě:

1.) Pokud přijdete načas, prohloupíte.

2.) Klidně nechají venku čekat skupiny lidí.

3.) Záhadnou bránu totiž otevřou stejně skoro až hodinu po otevíračce.

4.) Ovšem vyjímka potvrzuje pravidlo, a do brány občas vstupují lidé.

5.) Nevíme, co jsou zač, ti lidé, ti vyvolení, ale vypadají zvláštně.

6.) Jedna slečna, která záhadnou bránou projde dřív než všichni ostatní, je spoře oděná v černých upnutých krátkých šatech, a my úplně nevíme, co si o tom všem myslet.

7.) Pak přijíždí několik aut plných goril.

8.) Nakonec ale zase odjíždějí zpět.

9.) Nakonec pustí do brány další lidi. Ale všechny skupinky puberťáků, starších, ale i lidí ve středním věku, jen nechápavě sedí na kameních a čekají.

10.) Pak si všimneme skupinky Němců, se kterými se dáváme do řeči o této záhadné bráně. Haha.

11.) Když se záhadná brána otevře i pro nás, “normální lidi”, musíme ukázat občanku, a pak už vstupujeme do prostoru pod šitým nebem.

12.) Nikdy si nedávejte drinky na diskošce na Elbě.

13.) Respektive, dáte si ho, a pak se Vám přetočí panenky z ceny, neboť vodka s džusem tady vychází v přepočtu přes více než 200 Kč.

14.) Když si kamarád chce dát pivo v domnění, že bude levnější, je levnější pouze o jedno Éčko. Hahaha. 😀

15.) Pokud jste žena, zkuste sbalit nějakýho Itala, a třeba Vás pozve.

16.) Pokud jste muž, tak to máte blbý.

17.) Nikdy si nenechávejte tyto drahé drinky někde odložené, neboť stačí sekunda, a drinky Vám zmiznou od stolu.

18.) Nevíme, zda je někdo ukradl, nebo je někdo uklidil.

19.) Nakonec tedy tancujete a je Vám fájn, přenesete se i přes všechny prvnotní divné věci. Haha. 😀

20.) Když na Vás bude někdo mluvit italsky, nesnažte se mu to vysvětlit anglicky, protože to stejně většina Italů nepochopí.

Tady to byl krátký seznam mých postřehů z místní diskošky. Samozřejmě by se dalo o této párty psát hodiny, dobře spíše minuty.. 😀

Shrnutí diskošky na Elbě:

Divné, vzrušující, zajímavé, divoké, normální, a prostě tak trochu PUNK! 😀 Haha. Nakonec odcházíme z místní diskošky kolem 4. ráno, docházíme do kempu, a uleháme unaveni, ale vysmátí. Vysmátí proto, protože jsme se všichni odreagovali. A řeknu Vám, když tancoval i Dan, to je co říct, a je to skvělý! To, že jsem tancovala já s Dimou ty naše vtipný tanečky, to už není takovým překvapením. Nakonec jsme se tam ale poseznamovali i s tou skupinkou Nemců, i s pár Italy, a bylo to srandovní. Docela jsme to rozjížděli. 😀

img_20160910_235702img_20160910_234520img_20160911_000511img_20160911_000444img_20160911_000450

Na druhej den, tedy v neděli vstáváme poprvé docela pozdě. Míša s Martinem tady nejsou, a tak si to můžeme dovolit. Haha. 😀 Dáváme si snídani, která má funkci spíše oběda. 😀 Tentokrát to chystám já, a jedná se o zeleninový salát, pečivo s tuňákem, ANO, ZASE 😀 a zákusek Tiramisu. Ta je koupená, nebojte. 😀 Prostě takový miš maš toho, co jsme měli. Oběd nás zasytil, balíme si věci na pláž, a jdeme se zchladit do vody nebo jen tak polehávat. Pravda je taková, že si dáváme ten den “voraz”, ale již zítra máme v plánu jet na velký výlet. Na pláži jsme nějak do večera, i když jsme chtěli jít dříve. Jenže se nakonec tak rozpovídáme, že nás přejde i hlad. Povídáme si o zajímavých věcech, a je nám fajn. Víte, dost se tyto dny dozvídám o tom, jak některé věci vnímají gejové, a je to neuvěřitelně, hledám to slovo, poznávací, objevné, edukativní. DÍKY MOC! 🙂

img_20160911_135710img_20160911_135632img_20160911_135627img_20160911_135358img_20160911_135410img_20160911_135409

Ještě před naším dlouhým dýchankém povídání se snažíme najít s Němci, tou skupinkou ze včerejší párty, neboť je sranda, že oni jsou tady taky na tripu. 😀 Nakonec se najdeme, ale pak se zase loučíme a domlouváme se, že spíše zajdeme večer na zmrzlinu všichni. 🙂 Pak je čas večeře, tak jdeme do karavanu, já vařím polévku, takovou hrstkovou, zeleninovou s pohankou a brambory, a Dimo připravuje zítřejší oběd, zeleninovou směs na pánvi, kterou si dáme s rýží. Rýže se Dimovi podaří připálit, ale jinak si chutě dost užíváme, neboť máme podobný smysl pro vaření a míchání a zkoušení nových věcí. Zdravím i Dana, který nám pomohl nakrájet zeleninu a umyl nádobí! Taková domácnost jedné slečny a dvou mužů, haha. 😀 No a po véči píšu tento článek, kecáme s klukama, a nakonec se rozhodnu jít na prochajdu s Justinem. Chceme si všichni trochu od sebe odpočinout, což je fajn způsob, jak to udělat, a ještě k tomu se dozvědět něco novýho o Justinovi. Začne to poněkud vtipně, a sice tak, že nám nejde oteřít brána na pláž. Zjistíme poté, že je tam velký nápis OTEVŘENO DO 9, haha. 😀 Pláž ale je samozřejmě otevřena po celou noc, jen se to musí obejít. 😀 Pak se procházíme, povídáme si, a je to fajn. 🙂 Když se vracíme k bráně, tentokrát té jiné, opět nejde otevřít, tak uvažuji, že ji přelezu. 😀 Moc to nejde, až pak visím na bráně, a smějeme se. 😀 Nakonec se vrátím zpátky na zem, zkusím zadat znovu kód brány, a ono už to jde. Pak už jen ulehám do postele, a usínám příjemně unavená. 🙂

Miluju dobrodružství. Těším se na další!

Kde je dobrodružství, tam je i Léňa.

Mějte se krásně. 🙂

Vaše bláznivá, střeštěná Léňa 🙂

 

 

Leave a Comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *